Presse

Děti a sbor Česká píseň zazpívaly pro charitu Plzeň - Ve prospěch městské charity se konal v plně navštíveném chrámu mistra Jana Husi českobratrské církve evangelické v Plzni benefiční koncert. V jeho prvé části vystoupil dětský pěvecký sbor Zvoneček při Základní škole v Plzni-Újezdě. Za řízení Evy Markvartové a klavírního doprovodu Markéty Adámkové přednesl sérii zimních písní a všeobecné sympatie získal jak svou ukázněností, tak i zřetelnou artikulací a čistotou intonace. Druhou polovinu koncertu vyplňoval smíšený pěvecký sbor Česká píseň, početně i umělecky neustále vzrůstající. V čele s Jiřím Štruncem, dirigentem opery Divadla J. K. Tyla v Plzni, zahájil vystoupení motetem G. P. da Palestriny Tota pulchra es (Celá krásná jsi). Těžiště jeho programu však spočívalo v kantátovém díle B. Brittena A Ceremony of Carols (Slavnost koled), cyklu dvanácti sborových skladeb na staroanglické lidové texty s vánoční a duchovní tematikou. Dílo sbor přednesl v originále s prvotřídním harfovým doprovodem Hany Müllerové-Jouzové, členky Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK. Předností provedení byl i přiložený básnický překlad Jonathana Tomeše. Koncert poté uzavírala a cappellová Missa brevis zakladatele sboru Zdeňka Lukáše.

Česká píseň oslavila půlstoletí Smíšený komorní sbor Česká píseň, založený v listopadu 1954 v Plzni Zdeňkem Lukášem, slavil své padesátiny, nyní už ovšem - po rozdělení v roce 1990 - v podobě dvou pěveckých sborů. Českou píseň řídí od roku 2002 Jiří Štrunc jr. a Novou Českou píseň vede po celou dobu trvání od roku 1990 Zdeněk Vimr. Přesně padesát let od první zkoušky sboru se v budově Českého rozhlasu Plzeň, s nímž byla činnost České písně od začátku spojena, sešlo k vzpomínkám množství bývalých i současných členů souboru a jeho spolupracovníků. O tři týdny později se uskutečnil v zaplněné plzeňské Velké synagoze společný koncert obou sborů, který vkusně uváděla L. Bočanová. Jako první vystoupila se svým pořadem Nová Česká píseň. Vyzkoušela akustický prostor dvěma renesančními kompozicemi využívajícími princip echa a renesanční a raně barokní tvorba vládla pak jejímu programu i nadále. Vrcholem však bylo provedení strhující kompozice Z. Lukáše Pocta tvůrcům (za spolupráce klavíristky J. Jindrové a houslistky M. Schubertové). Nová Česká píseň pak potěšila posluchače tím, co nikdy nezklame: provedením lidových písní v znamenitých úpravách Z. Lukáše a J. Krčka s pěknými sóly. Česká píseň, řízená J. Štruncem, vyšla po přestávce ve svém zajímavě voleném programu už z tvorby 19. a 20. století (Bruckner, Kodály, Poulenc, Janáček a Martinů) a také u ní pak byla početně zastoupena hudba Z. Lukáše. Ten potěšil sbor i posluchače, když si sám v závěru řídil několik svých úprav lidových písní. Večer ukázal, že už patří minulosti nedorozumění mezi oběma dědici Lukášovy České písně. Každý ze sborů si našel svou cestu. Vlastní Česká píseň nachází potěšení z kultivovaného amatérského sborového zpěvu pro sebe i pro své četné posluchače, v Nové České písni, která působí při Západočeské univerzitě, má sbormistr k dis~pozici studenty a odchovance hudební katedry vesměs individuálně pěvecky školené: soubor dosahuje prakticky profesionální úrovně. Oba sbory už vydaly řadu svých nahrávek na CD, oba mají za sebou významné úspěchy ve vlasti i na zahraničních zájezdech. Těšme se z toho, že Plzeň má nyní dva kvalitní smíšené sbory, a věřme, že jejich spolupráce bude i v dalších letech pokračovat.